NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Literární i historické konfrontace

Podívejme se dnes blíže na dvě publikace, které sice nespojuje jednotné téma, ale které nás mezi aktuálními polskými knižními novinkami jednoduše zaujaly. První z nich potěší milovníky literárních bádání, druhá zase příznivce i v Čechách dobře známého historika Normana Daviese. V Polsku sice momentálně vychází i knižní podoba PRL-ovského seriálu Čtyři z tanku a pes, nám nicméně poslouží spíše jako důvod, proč psát právě o knihách jiných. A pokud se těšíte, kdy konečně vyjde něco polského i česky, nabízíme Vám v prázdninovém poločase ochutnávku toho, co nás čeká na podzim.

 

Maria Cieśla-Korytowska: Archipelag porównań. Szkice komparatystyczne

(Universitas, Kraków 2007)

Přístupů k literatuře z hlediska teoretického je (minimálně) mnoho, jde jen o to si vybrat. To samé platí i pro nepřeberné množství literatury "o literatuře", s níž se můžeme v polských knihkupectvích, potažmo v knihkupectvích internetových setkat. Až si budete vybírat, rozhodně by Vaší pozornosti neměla ujít nová publikace pracovníků katedry komparatistiky Fakulty polonistiky Jagellonské univerzity v Krakově nazvaná Archipelag porównań - Szkice komparatystyczne. Už název sám napovídá, jakou cestu k uchopení literatury si autoři zvolili. Vnímat literaturu prizmatem komparativním znamená vnímat literaturu jakou obsažný soubor textů, které neexistují každý sám pro sebe, ale spíše proto, aby "diskutovaly" se sebou navzájem a otvíraly tak před čtenářem nové možnosti a souvislosti. Teprve pak může platit, že literatura je nejen způsobem, kterak uchopit svět, ale také jedním ze způsobů, jak mu porozumět.

Cest vedoucích k takovému porozumění jsou desítky a stovky- o tom, že do pluralitního světa literárních textů a příběhů lze zapojit ledacos, svědčí i výběr témat, na něž se autoři jednotlivých statí polského sborníku Archipelag porównań zaměřili. Neměla by nás proto udivit ani studie analyzující kořeny fenoménu zahradního trpaslíka, polonisty pak zaujme stať věnovaná někdy poněkud opomíjené romantické poémě A. Malczewského Maria nebo srovnání Słowackého s A. de Mussetem. Škoda jen, že se editorka nepokusila alespoň velmi obecně vymezit jednotící téma příspěvků, výsledný pohled by pak byl jistě celistvější a snad i lákavější.

 

Norman Davies: Europa - między Wschodem a Zachodem

(Znak, Kraków 2007)

Publikace představuje výběr textů, článků a rozhovorů autora vratislavského Mikrokosmu či Boje o Varšavu z posledních deseti let. Polákům se Norman Davies zákonitě líbit musí. Na polskou problematiku se jako historik specializuje (byť se díky tomu mnozí kritici specializují na něj a zdůrazňují naopak problematiku jeho výkladu polských dějin, např. holocaustu) - Poláky vidí jako "svědomí Evropy" a jedny z mála novodobých hrdinů. Mnohdy však nejde ani tak o analýzu mýtu "vyvolených hrdinů" jako spíše o Daviesovu vlastní narativní strukturu a její potvrzení, v důsledku čehož pak jistě musíme dát autorovi za pravdu, tvrdí-li, že pozapomenuté faktografické chyby a poněkud jednostranná interpretace událostí nejsou de facto až tak podstatné. Britové snad ocení jistou exotiku témat Daviesových prací, Poláci by však měli být k vlastní historii vnímavější. Uvidíme, jaké reakce tentokrát nová Daviesova kniha Europa - między Wschodem a Zachodem vyvolá. Prozraďme, že obsahuje šestnáct textů, v nichž se dozvíme mj. proč není podle autora historie "západní civilizace" to samé co historie Evropy nebo jak vlastně vypadají (resp. vypadaly) vztahy mezi Poláky a Němci.

 

A co pro nás chystají česká vydavatelství? Po slabším létě by nás mohl čekat zajímavější podzim. Z překladů se můžeme těšit na již mnohokrát slibovaný Gottland Mariusze Szczygla (Dokořán, překlad H. Stachová) nebo na Eseje ve verších Czesława Miłosze v překladu V. Buriana. "Tři ženy, vnučka, matka a její matka, potkávají na své cestě smrt. Stanou před nevyhnutelnou nutností znovu spatřit celý svůj život..." - tak nám Host představuje novou povídkovou knihu Olgy Tokarczuk Poslední příběhy, kterou připravuje na říjen. Nakladatelství Fra má v edičním plánu polských titulů i více - Bára Gregorová představí jednu z nejvýraznějších soudobých osobností polské literatury Jerzyho Pilcha (knihou U strážnýho anděla, oceněnou cenou Nike), Jan Jeništa, oceněný pro změnu v překladatelské soutěži Jiřího Levého, nás pak díky provokativnímu románu Chlípnice seznámí s mladým vratislavským autorem Michalem Witkowským. Z nebeletristického soudku: nakladatelství Dokořán se chystá vydat knihu Štěpána Pellara Židovský stereotyp v polské společnosti 19. a 20. století. Práce by se měla zabývat vývojem židovského stereotypu v polské společnosti uplynulých dvou století, včetně analýzy představ ve své podstatě antisemitských. Zajímavým doplněním může být studie novinářky Anny Bikont My z Jedwabneho (nakl. H+H), v níž autorka rekonstruuje události v Jedwabném z července 1941, jejichž následkem bylo masové vyvraždění Židů v obci, na němž se podíleli i sami Poláci.

 

-mb-

27. 08. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 949556 návštěv, dnes zatím 206 (3 online).