NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Vratislavská architektura v novém kabátě

Slezská Vratislav je považována za jedno z nejpěknějších polských měst. Ať už díky své poloze při řece Odře, která svými rameny, kanály a četnými ostrovy a ostrůvky vytváří mnohá malebná zákoutí, díky krásné architektuře historického jádra města, nebo díky své specifické atmosféře, v níž se mísí vlivy hned několika kultur. Dnes je však Vratislav také městem, kterému je předpovídán největší ekonomický a turistický boom. Nese to s sebou nepopiratelné výhody: dnešní Vratislav je jedním z nejvíce prosperujících polských měst, což záhy postřehnete nejen v obchodech a luxusních buticích a restauracích, ale i při procházce po tamějších turisticky frekventovaných čtvrtích, kde dnes už jen výjimečně narazíte na otřískanou fasádu a zeleň posázenou odpadky. Typickým trpaslíkům - krasnalům, patřícím k vratislavskému koloritu, nikdo neukopává hlavy, a to jsou jejich postavičky rozesety téměř všude.

 

Moderní Vratislav, především vratislavská architektura, však v důsledku komerčních tlaků a lobby stojí před složitým dilematem: do jaké míry zasahovat do původní výstavby, do jaké míry změnit urbanistickou tvář slezské metropole a konečně jakým způsobem citlivě začlenit nejnovější architektonické projekty do vratislavského panoramatu tak, jak ho známe. Už tak se město musí vyrovnávat s nepříliš vzhlednými čtvrtěmi mimo centrum a s mnohdy doslova obludně působícími stavbami let vcelku nedávných (byť např. do očí bijící budova Městské spořitelny na rohu Rynku - Hlavního náměstí pochází už ze 30. let). A je faktem, že příliš mnoho nových zajímavých staveb, které by mohly dojem napravit, na území města po r. 1989 nevyrostlo. Přístup vratislavských radních a městských architektů k celé věci však budí poněkud rozpaky, nejen mezi mnohými obyvateli města.  

 

I na našich stránkách už jsme dříve informovali o některých urbanisticko-architektonických sporech a diskusích, které se vedly např. kolem nové podoby centra Varšavy a nově budovaného Muzea moderního umění (1, 2). Zkusme se v této souvislosti podívat, kterak se s podobným problémem pokoušejí vyrovnávat ve Slezsku. Ve Varšavě vznikla svého času idea jednoduše zastavět (a alespoň zčásti zakrýt) těžko přehlédnutelný Palác kultury a vědy vysokými mrakodrapy. Nápadu investovat prostředky právě do "věžáků" se momentálně chopila i vratislavská radnice. Před nedávnem představila projekt, podle něhož se právě výškové budovy mají stát novým symbolem moderní prosperující a expandující Vratislavi. Cílem hlavního městského architekta Piotra Fokczyńského je rozptýlit jednotlivé výškové budovy po větší části města, především kolem hlavních příjezdových komunikací, dopravních uzlů (např. na Bialanech) či kolem středu města. Větší seskupení se začne stavět jen v oblasti tzv. Jižního centra, kolem ulice Powstańców Śląskich, kde už nechal známý obchodník a jeden z nejbohatších Poláků Leszek Czarnecki strhnout známý Poltegor, PRL-ovské 92 metrů vysoké, nepřehlédnutelné monstrum. Na jeho místě by měl do r. 2010 vyrůst 220 metrů vysoký obytný Sky Tower obklopený komplexem dalších, tentokrát komerčních budov. Úředníci se přitom křižují, že nedopustí podobný "urbanistický chaos", jaký se podařilo vytvořit ve Varšavě.

 

O stavbě jakéhosi City již Vratislavané jednou uvažovali - ambiciózní plán Maxe Berga z 20. let minulého století, počítající mj. s vybudováním monumentálního "mrakodrapu" přímo v centrální části historického Rynku, nakonec zůstal díky ne zcela kladné reakci veřejnosti a nedostatku finančních prostředků pouze na papíře. K dnešnímu projektu se mnozí vyjadřují smířlivěji, např. Jerzy Ilkosz, ředitel vratislavského Muzea architektury, považuje uváženou výstavbu mrakodrapů za navázání na "evropskou tradici" a jejich funkci vidí podobně jako úlohu kostelů ve středověku - přispět k větší architektonické rozmanitosti. Avšak zaznívá i mnoho hlasů opačných. I sám Ilkosz ostatně hovoří o tom, že jen v samotné výšce staveb nelze spatřovat pražádný architektonický průlom, prof. Wawrzyniak z Fakulty architektury Vratislavské polytechniky zase kritizuje snahu roztrousit mrakodrapy jednotlivě po různých částech města, další architekt, Dariusz Dziubiński, ji označuje jednoduše za šílenství.

 

Je otázka, zda symbol současné "nové" Vratislavi hledat právě ve výškových budovách, nebo naopak v citlivé kultivaci starší zástavby, která možnost začlenění moderních budov respektujících ráz a charakter města rozhodně nevylučuje... Cesta pak možná vede spíše přes projekty sázející raději než na výšku na originální a neotřelé pojetí. Budoucí futuristický hotel Hilton v blízkosti Dominikánské galerie v samém centru města, zbavený veškerých ostrých hran a připomínající velkou housenku, je tak možná příhodnějším způsobem, kterak se prezentovat nejen před návštěvníky fotbalového Eura v roce 2012, kterým se Vratislav tolik pyšní.

 

Stránky vratislavského Muzea architektury

Historie Poltegoru a budoucnost Sky Toweru

Mrakodrap na Rynku - Bergův plán

"Housenka" Hilton v obrázcích

Vratislavská Fotogalerie I, II, III

 

-mb-

04. 08. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 864964 návštěv, dnes zatím 132 (11 online).