NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: S antologií do hor i do středověku

Představíme dnes dvě básnické antologie, z nichž každá sice mapuje zcela jiné historické období a věnuje se zcela jinému tématu, avšak obě jsou dokladem poměrně důkladné péče polských vydavatelů a literárních vědců o domácí literaturu, resp. poezii. Není divu, zárukou kvalitně připravených publikací jsou již sami vydavatelé - varšavský Państwowy Instytut Wydawniczy tentokráte spojil síly s nakladatelstvím tamější Národní knihovny a výsledkem je mimořádně cenná antologie, vratislavské Ossolineum a jeho edici Biblioteka Narodowa pak snad ani není třeba příliš představovat, nový výbor ze středověké latinsky psané poezie má jistě na co navazovat.

 

Michał Jagiełło: Tatry i poeci (Antologia poezji tatrzańskiej)

(Państwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa 2007)

Tatry jsou skutečným polským literárním fenoménem. S našimi Krkonoši nebo Šumavou dost dobře nesouměřitelné - má-li polská literatura něco, co té české v tomto měřítku chybí, pak je to kontinuita a neustálý vnitřní dialog, polemika s předchozí literární tradicí, ale i návaznost na ni. Tatranská tematika není výjimkou, i proto je výbor z poezie jí věnované zárukou minimálně barvitého čtení, znalci polské literatury ale vědí, že i vesměs kvalitního. Přidáme-li k tomu všemu ještě erudovaného editora, má kniha šanci stát se jedním z nejvýznamnějších literárněvědných počinů tohoto roku.

Erudovaným editorem se v tomto případě stal Michał Jagiełło, donedávna ředitel polské Národní knihovny, svého času i náměstek ministra kultury, spisovatel a publicista, ale, jak sám zdůrazňuje, především milovník a znalec tatranského prostředí i literatury tomuto fenoménu zasvěcené. Jagiełło se podílel i na známé starší antologii Tatry w poezji i sztuce polskiej (1975), tentokrát se však pustil do tatranské poezie monotematicky, obšírněji a věnoval jí více než 500 stran. Poezie inspirovaná tatranským prostředím se věštině čtenářů spojí s epochou Mladého Polska, se jmény jako Kazimierz Przerwa-Tetmajer nebo Jan Kasprowicz, "kouzlo Tater" má však hlubší kořeny - zapůsobilo už např. na romantické tvůrce Seweryna Goszczyńského a Wincentyho Pola, Adam Asnyk, básník přelomu romantismu a pozitivismu, mu zasvětil velkou část své tvorby. "Tatranské ohlasy" najdeme, pro někoho - snad jen na první pohled - překvapivě, i např. v dílech básníků krakovské avantgardy (Juliana Przybośe) či futurismu (Alaksandra Wata).

Tatry se tak staly literárním Parnasem zvláště přelomu a počátku století, zařadily se po bok jezera Świteź romantiků nebo východních Kresů, jejichž mýtus prochází polskou literaturou od Mickiewicze až po Miłosze. Jagiełło vybral z bohaté zásobárny veršů básně více než 150 autorů, od počátku 19. století až po dnešek. Zdůrazňuje, že jeho výběr je nutně subjektivní, důkazem snahy uchopit dané téma pokud možno komplexně a v celé jeho šíři je zařazení nejen básní autorů známých a ceněných (Czechowicz, Iwaszkiewicz, Tetmajer, Wyspiański, Staff, Pawlikowska-Jasnorzewska aj.), ale také těch konvenčnějších či pozapomenutých. Jagiełło tak nabízí různé úhly pohledu na tatranskou tematiku, čistě umělecký, religiózní i antropologický; jím vybrané verše jsou nejen poetickým opisem přírodních scenérií, představují tatranskou přírodu i jako místo takřka metafyzických prožitků.  

 

Średniowieczna poezja łacińska w Polsce
(Ed. Maciej Włodarski, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, Wrocław - Warszawa - Kraków 2007)

Výbor ze středověké latinsky psané poezie, jež vznikla na polském území, je dalším dílem známé edice Biblioteka Narodowa, jež už více 85 let přináší precizně připravená vydání klíčových děl polské i světové literatury. Nebojí se přitom ani zdánlivě nepopulárních témat, za což jistě vděčí vedení vratislavského Ossolinea, instituce nejen v Polsku vpravdě unikátní. Jako všechny svazky edice, i tento obsahuje nejen důkladně připravený text včetně bohatého poznámkového aparátu, ale také podrobný úvod Macieje Włodarského mapující charakter a rozvoj latinsky psané středověké poezie v Polsku.

Włodarski v něm dokládá, že byť latinsky psaná, je tato poezie integrální součástí polského písemnictví. Od tvorby psané polsky se sice liší svým "universalismem", okruhem recipientů, odlišným vývojem a v mnohých případech i tematikou, právě tato "dvojjazyčnost" je však podle Włodarského jedním z charakteristických rysů staropolské literární kultury. Zhruba čtvrtinu antologie tvoří liturgická poezie, čtenáři se ale seznámí i s příležitostnými verši (panegyrické skladby, historické písně) či didaktickou a žákovskou poezií.

 

-mb-

30. 07. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 949657 návštěv, dnes zatím 307 (2 online).