NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Diskuse nad knihou kněze Isakowicze-Zaleského

Vášnivé polemiky, které v Polsku nejen v církevních kruzích vyvolala kniha kněze Isakowicze-Zaleského Księża wobec bezpieki (Kněží proti státní bezpečnosti, nakl. Znak, Krakov 2007), už zaznamenal pravděpodobně každý, kdo se o dění u našich severních sousedů zajímá. Připomeňme ve stručnosti základní fakta: kniha, pojednávající o vztazích polské státní bezpečnosti a duchovních z krakovské diecéze (mající více než 600 stran), vyšla 28. února, ostré diskuse však vyvolávala již dlouhou dobu předtím. Isakowicz-Zaleski, kněz a v 70. letech spolupracovník protikomunistické polské opozice, v ní na základě dokumentů z archivů polského Insitutu národní paměti analyzuje metody, jimiž se státní bezpečnost snažila přimět jednotlivé kněží ke spolupráci, a rovněž uvádí příklady duchovních, kteří (ať už vědomě nebo víceméně nevědomě) s tajnými službami spolupracovali - píše ale i o těch, kteří buď po čase našli odvahu spolupráci ukončit, nebo se nikdy zlákat nenechali.

 

Sám autor se podle svých slov snažil vyhledat v archivech maximum dostupných informací a dokumentů a zároveň k nim přistupovat maximálně objektivně - osobní údaje např. uváděl pouze u osob, u nichž si byl na základě získaných materiálů jist, že podobné kontakty skutečně udržovaly. Kniha pak obsahuje i fotokopie vybraných dokumentů INP a v některých případech i písemná svědectví samotných kněží, které Isakowicz-Zaleski poprosil v souvislosti se svou prací o vyjádření. Z 39 dotázaných duchovních mu odpověděla zhruba polovina, jen jezuita Edward Stoch se pak otevřeně přiznal ke spolupráci.

 

Kniha kněze Isakowicze-Zaleského stihla během několika dní vzbudit značné kontroverze; Katolická informační agentura (KAI) se např. ostře ohradila proti některým závěrům Isakowicze-Zaleského. Podle hlavního redaktora KAI Marcina Przeciszewského překročil kněz rámec svého projektu, jenž se měl zaměřit pouze na situaci v krakovské arcidiecézi. Isakowicz-Zaleski v knize píše o "tajném spolupracovníkovi Henrykovi", jenž je podle jeho slov "vysokým úředníkem katolické církve". Samotná Katolická informační agentura však posléze dodala, že jde o stále činného vatikánského diplomata, Poláka, který se narodil v Bavorsku. Tato informace šokovala i autora knihy Księża wobec bezpieki, který trvá na tom, že sám tyto údaje nezveřejnil. Podle informací KAI se jedná o Henryka Józefa Nowackého, papežského nuncia v Bratislavě, což teprve nedávno nepřímo potvrdil i sám Isakowicz-Zaleski. Na obranu Nowackého vystoupil v Rádiu Vatikán krakovský kardinál Stanisław Dziwisz, bývalý osobní tajemník papeže Jana Pavla II., celý spor tedy zdaleka nekončí.  

 

Další postavou, o níž se v souvislosti s knihou Księża wobec bezpieki hovoří, je arcibiskup Juliusz Paetz, jenž je v knize zmiňován jako agent tajných služeb PRL. Toto tvrzení vyvolalo spor mezi Isakowiczem-Zaleským a teologickou komisí Pamięć i Troska, která došla na základě vlastních bádání k jinému výsledku. Sám Paetz spolupráci popírá. Isakowicz-Zaleski se hájí tím, že měl k dispozici jiné dokumenty než komise a že nikdy výslovně nenapsal, že by arcibiskup Paetz dostával od státní bezpečnosti za své služby peníze.

 

Kriticky se ke knize Księża wobec bezpieki vyjádřil např. lublinský arcibiskup Józef Życiński, podle něhož je kniha značně nevyrovnaná - někdy se jí daří demaskovat manipulace státní bezpečnosti a odkrýt dosud neznámá fakta, jindy je však podle něj příliš zjednodušující a jednostranná. Při hledání pravdy chybí Isakowiczovi-Zaleskému větší úcta k člověku a k lidské důstojnosti, říká Życiński. Na druhou stranu se Isakowicze-Zaleského zastal šéfredaktor měsíčníku Więź Zbigniew Nosowski, který jeho knihu hodnotí velmi kladně, především proto, že její autor pečlivě rozlišuje mezi různými stupni spolupráce a odmítá všechny, kteří přišli se státní bezpečností do bližšího kontaktu, "házet do jednoho pytle". Jde zejmény o ty, kteří jsou sice vedeni jako tajní spolupracovníci, ale sami o tom buď nevěděli, nebo spolupráci přímo odmítali. Nosowski tento fakt zdůrazňuje především v souvislosti s nově přijatým lustračním zákonem, který podobné "nuance" opomíjí. Ohrazuje se však např. proti označení výše zmíněného arcibiskupa Paetze za agenta i proti některým jiným interpretacím Isakowicze-Zaleského.

 

Nabízíme Vám několik zajímavých odkazů, které s celou kauzou souvisejí:

Předmluva ke knize Księża wobec bezpieki

Rozhovor s autorem knihy

Isakowicz-Zaleski pro Tygodnik Powszechny  

Kněz Adam Boniecki o knize  

Recenze Tomasze P. Terlikowského

Článek o korespondenci kněze Isakowicze-Zaleského s krakovskými duchovními

Článek o sporu Isakowicze-Zaleského s KAI

Jak lze různě číst dokumnety SB

Co si o aféře myslí Z. Nosowski

Názor arcibiskupa Życińského

Článek z International Herald Tribune

Text Tomasze Wiścického (Więź) o "církevních lustracích"

Přečíst si můžete i ohlédnutí za besedou o lustracích v polské církvi organizovanou Polským institutem v Praze

 

 

-mb-

04. 03. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 951225 návštěv, dnes zatím 550 (4 online).