NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Polsko očima International Herald Tribune také česky

Zajímá-li Vás, jak vidí dnešní Polsko novinářka International Herald Tribune, dlouhodobě se zabývající střední a východní Evropou, přečtěte si článek Judy Dempsey nazvaný Poland's purges open Communists' playbook. Originál najdete zde, ale nabízíme Vám i český překlad:

 

 

Během polských čistek se hraje s komunistickou kartou   

Judy Dempsey

Středa, 21. února 2007

 

Varšava. Měla to být docela běžná návštěva Varšavy. Ale ve středoevropské zemi, která doufala, že po svém přistoupení bude hrát v EU velkou roli, dnes nic nevypadá jako běžné.

 

Od zvolení nacionálně konzervativní vlády Práva a spravedlnosti před osmnácti měsíci prochází Polsko jednou krizí za druhou. Dvojčata Kaczyńští – Lech je prezidentem a Jarosław premiérem – se rozešla s pěti ministry financí, dvěma ministry zahraničí, dvěma ministry státního majetku, jedním premiérem, jedním ministrem obrany a vnitra a řadou starších státních úředníků.

 

Ovzduší krajní nejistoty je přítomno hned v několika telefonátech.

 

Žádost o rozhovor s ministrem obrany Radkem Sikorským byla zdvořile odmítnuta. Rezignoval poté, co se mu nepodařilo přesvědčit premiéra, že má ve věci umístění amerického protiraketového štítu v Polsku zaujmout pevné vyjednávací stanovisko. Možná zde přitom byl ještě jeden zlověstnější důvod. Sikorski nechtěl svolit ke sledování svého ministerstva Antonim Macierewiczem – horlivým ředitelem vojenské rozvědky a přítelem dvojčat.

 

Telefonát Andrzeji Krawczykovi zneklidnil ještě více. Krawczyk byl po zvolení Lecha Kaczyńského prezidentem v říjnu 2005 jmenován státním podsekretářem pro zahraniční politiku. „Musel jsem opustit svou funkci,“ říká Krawczyk. „Byl jsem propuštěn kvůli podezření ze spolupráce s komunistickou tajnou policií během osmdesátých let. Ale já nejsem zrádce.“

 

Žádné dobré zprávy nepřišli ani z úřadu Romana Kuźniara. Jako ředitel vládou financovaného Polského institutu pro zahraniční politiku se Kuźniar zeptal, zda Polsko potřebuje ochranný protiraketový štít. Byl okamžitě propuštěn.

 

Tak to v dnešním Polsku chodí. Můžeme vidět, že kterýkoli vyšší úředník, který promluví nezávislým hlasem, je v souvislosti s tím, jak se dvojčata snaží posilovat svůj vliv, zatlačen do politického exilu.

 

Je to smutný fenomén, protože dvojčata sama mají zkušenost s komunismem, kde byla potlačována svoboda slova, kde nomenklatura ovládající nejvyšší posty v médiích, veřejných institucích i průmyslových podnicích držela linii strany.

 

Ještě smutnější je, že dvojčata, stejně jako většina jimi vyhozených lidí, byla členy Solidarity – nezávislého odborového svazu, který během osmdesátých let otevřeně kritizoval komunistický režim a urychlil jeho zhroucení v roce 1989.

 

V restauraci nedaleko své bývalé kanceláře zkouší dvaapadesátiletý Krawczyk vysvětlit, co se s jeho zemí děje. „Lidé kolem Kaczyńských chtějí vyměnit celou polskou elitu,“ říká. „Chtějí zemi jakoby očistit od její komunistické minulosti. K moci budou přivedeni mladí lidé. Lidé bez vzpomínek a bez zkušeností.“

 

Součástí tohoto postupu je i zákon umožňující propustit vysoké státní úředníky narozené do srpna 1972, který Právo a spravedlnost prosadilo tento měsíc. Těm, kteří budou shledáni vinnými ze lži ohledně svých kontaktů s komunistickou tajnou policií, bude na deset let zakázáno zastávat veřejné úřady. V případě svého zavedení umožní zákon znemožnit celé jedné generaci výkon jakýchkoli funkcí od členů parlamentu po ředitele místních škol. Mnoho intelektuálů se obává honu na čarodějnice.

 

„Zákon je o ničení minulosti,“ říká Krawczyk. „Vláda přivede k moci mladou generaci. Nebudou respektovat nic z toho, co jsme dělali v minulosti.“

 

Krawczyk ví, o čem hovoří. V roce 1982 byl zadržen tajnou policií za rozšiřování letáků Solidarity. Byl vyslýchán, nemohl se spojit se svou těhotnou manželkou, a pak byl požádán o spolupráci; v opačném případě by čelil dlouhému trestu vězení.

 

„Zvolil jsem svobodu,“ vysvětluje Krawczyk. Byl propuštěn. O tři dny později se s agenty znovu setkal a řekl jim, že nebude spolupracovat. „Nikdy jsem svou zemi nezradil,“ říká. „Tito mladí lidé, kteří se nyní dostávají k moci, nebudou rozumět tragické historii naší společnosti a rozhodnutím, která jsme byli nuceni dělat. Je to absurdní situace. Já a mnoho dalších jsme za svou podporu Solidarity a demokratických názorů trestáni nikoli komunisty, ale našimi kolegy.“

 

Polští voliči měli o cílech Práva a spravedlnosti dostatek varovných zpráv. Když se dostala k moci, slíbila strana dvě věci. Jednak zbavit administrativu bývalých komunistů, druhak provést institucionální reformu.

 

Ve chvíli, kdy se Kaczyńští zaměřili na čistky, mohli stěží věnovat pozornost slibovanému zlepšování situace, prohlašuje opozice. „Nepřinášejí žádné reformy,“ říká Jan Rokita, místopředseda hlavní opoziční strany Občanská platforma. „Potřebujeme výrazné změny napříč celou státní správou, zvláště v soudnictví a v ekonomice. Ale v jejich modernizaci vláda zklamala. Mají jedinou ideologii: porazit postkomunistickou saň.“

 

Mnoho Poláků tvrdí, že boj Práva a spravedlnosti proti vlastním bývalým spolupracovníkům je kritikům často omluvou pro jejich mlčení a příznivcům pro jejich podporu. Kvalifikovaní úředníci a diplomaté, kteří protestovali proti vládní proti-evropské politice a jejímu ostře protiněmeckému zabarvení, byli propuštěni.

 

Tuhá kontrola bratrů uplatňovaná nad polskou zahraniční politikou – zejména k EU, Rusku a Spojeným státům – poškozuje mezinárodní postavení země. Odešlo příliš mnoho odborníků. Zbývajícím zkušeným diplomatům zabránili budovat spojenectví s dalšími zeměmi.

 

Jestliže je ale Občanská platforma ve své kritice vlády v právu, k vlastnímu přežití potřebuje větší podporu. Vedení Donalda Tuska je slabší než předchozí vedení jeho zástupce Jana Rokity; ten připouští, že jeho strana má malý vliv. „Jsme dost pasivní. Není tu žádné přemýšlení o možných postupech. Nejsme připraveni na žádný druh krize.“

 

Další významná opoziční strana, postkomunistický Svaz demokratické levice, je pro Kaczyńské ještě menší hrozbou. Stále nezískala zpět důvěru, o kterou ji připravily korupce, úplatky a skandály z doby jejího vládního působení.

 

Připojme k tomu sílící ekonomiku – výroba roste rychlostí šesti procent, nezaměstnanost pomalu klesá na procent šestnáct – na domácí frontě jsou tak bratři téměř nenapadnutelní.

 

Ale čím déle půjde vláda po této cestě, tím více nezávisle myslících lidí odejde do soukromé sféry. Dopady budou bolestivé – vedeno takovouto vládou může Polsko vážně ohrozit své postavení v Evropě.

 

Přeložil Patrik Eichler

 

Zmiňovaný zákon

Články k tématu: 1, 2 

 

02. 03. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924299 návštěv, dnes zatím 78 (4 online).