NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

„Ku teatrowi ubogiemu“ po čtyřiceti letech konečně polsky

Sborník manifestů, rozhovorů a článků Jerzy Grotowského Towards a Poor Theatre/Ku teatrowi ubogiemu, který vydal roku 1968 v Dánsku Eugenio Barba, vychází po čtyřiceti letech také polsky. Zásluhou Grzegorze Ziółkowského a  Jarosława Freta z „Instytutu im. Jerzego Grotowskiego“ ve Vratislavi se tak polské publikum může seznámit s jednou z nejzásadnějších knih o divadle 20.století.

 

Jerzy Grotowski (1933-1999), polský režisér, teatrolog, pedagog a tvůrce svébytné herecké metody, patřil k hlavním reformátorům moderního divadla. Po studiích v Polsku a Moskvě, kde se seznámil s technikou Stanislavského nebo Meyerholda, debutoval v roce 1957 hrou Eugena Ionesca v „Starym Teatrze“ v Krakově. V té době se také začal zajímat o východní nauky. Zásadním přelomem bylo setkání s Ludwikem Flaszenem v opolském divadle „Teatr 13 Rzędów“ (Divadlo 13 řad), které se později přesunulo do Vratislavi a přejmenovalona „Teatr Laboratorium“ (Divadlo Laboratoř). V 60. a 70. letech se Grotowski soustředil na zkoumání herce a jeho výrazových možností, hlasu, pohybu - člověka jako základ divadelnosti. Dovednosti se snažil rozvíjet hereckým cvičením.

 

Právě tuto první fázi a koncepci tzv. chudého divadla zachycují texty ze sborníku, který se stal učebnicí všech novátorských divadelníků v 70. letech. „Ku teatrowi ubogiemu stanowi podsumowanie pierwszego okresu pracy reżysera. A praca ta koncentrowała się na kształtowaniu metody aktorskiej oraz formułowaniu idei „teatru ubogiego“. Praca nad ciałem aktora polegała na wielogodzinnym, synkretycznym treningu wykorzystującym techniki wschodu. Pracowano również nad rezonatorami głosu. Grotowski usiłował dotrzeć do źródeł praekspresji. Zafascynowany myślą Junga poszukiwał archetypów, które okażą się pomocne w kształtowaniu roli, która ma stać się aktem, ofiarowaniem aktora. Ekstatyczny typ aktorstwa teatru Laboratorium nie polegał jednak na osiąganiu transu, lecz na precyzyjnej grze w stanie wyostrzonej świadomości.“ (Monika Mokrzycka-Pokora)

 

Divadlo je primárně prostředkem sebezkoumání a Grotowski dospěl až k nepotřebnosti diváka, herecký akt byl pro něj rituálem, měl se navrátit k prastarým technikám. Hranice mezi pasivním divákem a aktivním hercem měla zmizet, divadlo se proměnilo v kontakt dvou lidí. Režisér cestoval po východních zemích, po návratu vedl semináře, kde své teorie uváděl do praxe. Začali se k němu sjíždět herci z celého světa, sám Grotowski také působil v zahraničí. Jeho „Teatr Źródeł“ se posouval stále blíže k rituálně-sakrálním aktům, inspiroval se mexickou, indickou nebo haitskou tradicí. V roce 1982 emigroval do USA, přednášel na univerzitách a realizoval další projekt – tzv. „Dramat Obiektywny.“ Natrvalo se usadil v Itálii a až do své smrti působil ve Work Centre of Jerzy Grotowski (Centro di Lavoro di Jerzy Grotowski).


Jerzy Grotowski: Ku teatrowi ubogiemu
Přeložil Grzegorz Ziółkowski, redakce Leszek Kolankiewicz, vydal Instytut im. Jerzego Grotowskiego, Wrocław 2007.

 

Životopis Jerzy Grotowského.

Stránky Instytutu im. Jerzego Grotowskiego (Ośrodek Badań Twórczości Jerzego Grotowskiego i Poszukiwań Teatralno-Kulturowych ve Vratislavi) a informace o knize Ku teatrowi ubogiemu naleznete zde.

Článek Romana Pawłowského z Gazety Wyborczej si můžete přečíst zde.

 

 

-lk-

13. 02. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 951745 návštěv, dnes zatím 412 (4 online).