NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Nike 2010 pro Tadeusze Słobodzianka a jeho

Letošní, již čtrnáctou cenu Nike, získal v neděli 3. října Tadeusz Słobodzianek za svoji divadelní hru Nasza klasa. Dramatický text byl přitom nominován teprve podruhé (prvním nominovaným dramatikem byl v roce 1998 Tadeusz Różewicz, jeho Kartoteka rozrzucona však cenu nezískala). Spolu s řadou nominovaných básnických sbírek (a naopak absencí románového žánru ve finálové sedmičce nominovaných) je právě vítězství dramatického žánru největším překvapením letošního ročníku ceny Nike.

 

Tadeusz Słobodzianek (nar. 1955) je dramatikem a divadelním režisérem, věnuje se i loutkovému divadlu. Debutoval v roce 1980 hrou pro děti Historia o żebraku i osiołku. Jeho nejznámější dramata (Prorok Ilja, Car Mikołaj aj.) vycházejí z inspirace kulturou polsko-běloruského pohraničí. Vedle Nike získal řadu dalších polských i zahraničních cen, např. Paszport Polityki za rok 1993.

 

Ústřední motiv hry Tadeusze Słobodzianka se točí kolem pogromu v Jedwabném v roce 1941, kde se místní Poláci povraždili své židovské sousedy. Jakýmsi kolektivním hrdinou "Naší třídy" jsou spolužáci, Poláci i Židé, z jedné třídy na malém městečku na východě Polska. Jejich osudy sledujeme v řadě obrazů od 20. let minulého století až do současnosti. Společně vyrůstají, až události druhé světové války definitivně přervou jejich vzájemné vztahy a postaví jedny do pomyslné role vraha, a druhé do pomyslné role oběti. Slovo pomyslné je důležité. Słobodzianek si totiž dává záležet na tom, aby jeho obraz nebyl schematický ani černo-bílý. V jeho textu nenajdeme hrdiny ani jednoznačně negativní ani jednoznačně pozitivní. Každý ze zabitých umírá rukou konkrétního člověka, kamaráda, souseda - a sám má konkrétní jméno. Jak v laudatiu připomněla předsedkyně letošní poroty prof. Grażyna Borkowska, žádný z jednotlivých příběhů, které sledujeme, však neosvětluje ani nevysvětluje příběhy ostatní. Kořeny toho, proč se najednou jedni staví proti druhým, je třeba hledat jinde, protože samotné lidské příběhy točící se kolem událostí nejen v Jedwabném se vymykají kategorii "rozumění".

 

Postaci Słobodzianka poruszają się jak w transie. Nie wchodzą w interakcje, nie patrzą sobie w oczy, nie rozmawiają ze sobą. Nie domagają się ani orzeczenia winy, ani kary, ani zemsty. Tutaj nic nie ma sensu - nawet przebaczenie. Bo cóż znaczy indywidualny akt skruchy lub odpuszczenia win wobec kataklizmu, który się dokonał. Cóż pozostało? Nowe życie, litania imion dzieci, wnuków i prawnuków Abrama Piekarza, który jeszcze przed wojną wyemigrował za ocean. I płacz. Czy oczyszcza? Czy w teatrze Tadeusza Słobodzianka jest miejsce na katharsis?

(z laudatia prof. G. Borkowské)

 

Situaci navíc komplikuje svérázné dědičné fatum, jež se nad jednotlivými postavami vznáší. Trochu jako v řecké tragédii se před osudem nedaří utéct ani synům a dcerám titulních hrdinů. Někteří z nich umírají přesně 32 let poté, co jejich otec připravil druhého člověka o život, někteří vědomě utíkají před osudem, aby je pak tentýž osud souhrou náhod (náhod?) a okolností přeci jen dostihl a donutil "vyrovnat účty". Jako by se autor ptal, dají-li se naše hříchy jednou provždy vymazat... Nebo jsme vystaveni téže zkoušce i v dalších a dalších generacích? Vzniká tak jakýsi uzavřený kruh vzájemných křivd, tužeb po pomstě, pocitů viny, strachu, stereotypů a resentimentů. Obraz daleký řadě stereotypů. Tadeusz Słobodzianek nabízí střízlivý, neheroický obraz polské minulosti, stejně tak se však - naštěstí - vyhýbá zjednodušenému pohledu na Poláky jako oběti. Hřeší obě "strany", tak jako na obou najdeme záblesky nesobecké snahy pomoci druhému. Sám autor se dle svých slov snažil vyrovnat se stále přežívající romanticko-mesianistickou tradicí i lhostejností mnohých Poláků k jejich vlastní historii. Pustíte-li se do hledání odpovědí na otázku, kudy ze začarovaného kruhu "naší třídy" ven, vězte, že autor vám situaci rozhodně neusnadní...

 

Laudatio prof. Grażyny Borkowské

Rozhovor Anny Bikont s Tadeuszem Słobodziankem

Tadeusz Słobodzianek byl 19. září hostem pořadu Pod Tytułem radia TOK FM

 

Michala Benešová

07. 10. 2010

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 983074 návštěv, dnes zatím 84 (5 online).