NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Témata homosexuality a genderu vstoupila do varšavských muzeí

11. června měla ve varšavském Národním muzeu vernisáž výstava s výmluvným názvem Ars Homo Erotica. Už na květnové diskusi v sídle Gazety Wyborczy vyjádřil kurátor této výstavy, Paweł Leszkowicz, přání, aby návštěvník výstavy zakusil především rozkoš z děl, která v Polsku (nejen v Národním muzeu) nebývají vystavována často. Od března do 13. června pak bylo možné navštívit tematicky blízkou výstavu s názvem Płeć? Sprawdzam! ve varšavské galerii Zachęta.

 

Výstava Ars Homo Erotica nabízí návštěvníkům na 250 děl, od umění antického až po postmodernu, od Caravaggia přes Matejku až po umění socrealismu. 80 % vystavovaných děl přitom pochází přímo ze sbírek varšavského Národního muzea, včetně děl běžně nevystavovaných a uložených v depozitářích. Ta jsou doplněna aktuálními díly gay a lesbického umění či díly s homoerotickou tematikou, zejména autorů mladé generace ze střední a východní Evropy (na výstavě najdeme mimo jiné část proslulé Entropy Davida Černého, svá díla prezentují současní polští umělci, např. Katarzyna Kozyra nebo Karol Radziszewski). Právě ti podle Pawła Leszkowicze reprezentují nový přístup k tématu homosexuality ve výtvarném umění, a to včetně politického rozměru tohoto tématu. Leszkowicz se však nevyhýbá ani mapování starší tradice. Cílem kurátora bylo odhalit méně známé a zřejmé kontexty dřímající v umění, které považujeme za známé a osvojené. I proto věnuje značnou pozornost např. mytologickým motivům, třeba v osobě sv. Šebestiána. Mnohdy přitom až srovnání děl s podobnou tematikou a různou dobou vzniku odhaluje skryté odkazy na motivy související s homosexualitou či lépe – na širší kontext související s touto tematikou.

 

Již zmíněnou debatu v sídle Gazety Wyborczy symbolicky zahájil dotaz na svobodu v umění a její hranice, případně omezení. V katolicky do značné míry konzervativním Polsku téma homosexuality dodnes vzbuzuje více emocí, než si obvykle průměrný Čech dokáže představit. Již dávno před otevřením výstavy byl kvůli ní v Sejmu interpelován ministr kultury Bogdan Zdrojewski a musel se ospravedlňovat z nařčení o intrikách homosexuální lobby. Ale stejně tak je příznačná odpověď ředitele varšavského Národního muzea Piotra Piotrowského, podle něhož se polské klima v tomto ohledu v poslední době přeci jen proměňuje. Důkazem budiž právě výstava Ars Homo Erotica (a zprávy polských médii, že se vernisáž obešla bez protestů lidí nesouhlasících s jejím otevřením) – podle Piotrowského tato změna souvisí i s marginalizací radikálních politických sil typu Ligy polských rodin, pro něž bylo umění do značné míry instrumentem. O instrumentálním přístupu k umění se však zmiňuje např. i kněz prof. Michał Janocha, kunsthistorik z Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského, který prostřednictví Katolické tiskové agentury hovoří o ideologických cílech, jež si výstava klade. Jako mnozí jiní přitom zastává poměrně radikální názor ještě před zhlédnutím vystavovaných děl – a neváhal přitom přirovnat podobnou „manipulaci“ k ideologickým manipulacím stalinistickým. Máme přeci svobodu, takže umělci a kurátoři mají možnost zorganizovat si podobnou výstavu v některé ze soukromých galerií… Nutno dodat, že např. Paweł Leszkowicz (který sám obdržel řadu ne právě zdvořilých e-mailů) s optimismem Piotrowského (který sám obdržel řadu protestních dopisů) ne zcela souhlasil. Oba však zdůrazňují kritickou roli instituce typu Národního muzea, jež by neměla podporovat zažité stereotypy a obecně závazné a platné narace, ale naopak nás vyvádět z vyjetých kolejí automatického myšlení.

 

Výstava Ars Homo Erotica tak nabízí i nový pohled na obsáhlé sbírky Národního muzea (které čítají na 900 tisíc děl). Sama expozice je rozdělena na devět tematicky zaměřených částí: Čas boje (tato část, umístěná ve vstupní hale Národního muzea, se ptá po vztahu umění a politických diskusí souvisejících s otázkou sexuálních menšin či lidských práv a upozorňuje na širší společenský kontext tématu homosexuality v umění), Homoerotický klasicismus (prezentuje antické umění představující specifický kult krásného mužského těla, podle Leszkowicze dodnes platný a rezonující; najdeme zde ale i pozdější díla klasicismu a moderní práce, které na tento kult navazují), Mužský akt (klasické akty mj. Jana Matejki nebo Jacka Malczewského v kontrastu se současnými díly např. Katarzyny Kozyry mají dekonstruovat dnešní negativní pohled na mužský akt a „zrovnoprávnit“ ho s aktem ženským), Mužské páry, Ganimedes (tyto části výstavy nabízejí vhled do tematiky homosexuální lásky, erotické ikonografie a vybraných mytologických či náboženských prvků), Svatý Šebestián (ikonografie sv. Šebestiána, který byl na příkaz římského císaře připoután k sloupu a probodán šípy; posléze se jeho výtvarná podoba stala symbolem homoerotické ikonografie v křesťanském kontextu), Lesbické imaginárium (pohled na téma homosexuality a lesbické lásky v umění – především – ženskýma očima), Transgender (díla, jež reflektují jiný pohled na otázku genderu, než jaký nabízí zažité binární rozdělení – od mytické androgynie až po novodobý queer) a Archiv (sbírka plakátů propagujících díla homosexuálních umělců).

 

Jeden rozdíl oproti době, kdy se konala debata v sídle Gazety Wyborczy, však přeci jen existuje: pracovníci varšavského Národního muzea ještě před otevřením výstavy Ars Homo Erotica ostře vystoupili proti osobě ředitele Piotra Piotrowského s výtkou, že se Piotrowski příliš jednostranně soustředí jen na současné angažované umění. Rada muzea nakonec Piotrowského neodvolala, očekává však od něj vypracování konkrétnějšího strategického plánu pro následující období.

 

Výstavu Ars Homo Erotica můžete ve varšavském Národním muzeu navštívit do 5. září.

 

Výstava Płeć? Sprawdzam! (Kobiecość i męskość w sztuce Europy Wschodniej), v originále Gender Check, byla soustředěna obecněji na otázky související se způsoby zobrazování ženského a mužského pohlaví v umění, ale i v širším kulturně-společenském diskursu, to vše v prostoru východní a jihovýchodní Evropy (kurátorkou výstavy je Srbka Bojana Pejić – a povšimněme si i drobných terminologických nuancí, jde-li o nazvání příslušného regionu) a v časovém rozmezí od konce 40. let minulého století po současnost. Stejně jako výstava v Národním muzeu si i tento projekt, představený původně ve Vídni a iniciovaný Nadací Erste, klade za cíl přehodnotit všeobecně akceptované a hluboce zakořeněné pohledy na genderové otázky v širším (nejen historickém) kontextu. Nutno dodat, že výstava je připravena velmi pečlivě, bohatý materiál sestavený z výtvarných děl, plastik, světelných instalací i videoprojekcí doprovází přiměřeně obsáhlý textový materiál.

 

Výstava Płeć? Sprawdzam! si však neklade jen otázky po způsobu zobrazování ženského či mužského pohlaví v té které době (a to ještě nikoli pouze po způsobu vizuálního zobrazování ženského či mužského těla, ale také po životních a sociálních rolích žen a mužů, včetně vzájemného dialogu), ale pokouší se hledat odpovědi i na otázky týkající se role genderového diskursu v širších vztazích mezi komunistickým „východním blokem“ a kapitalistickým Západem. Oba projekty jako by přitom vedly především k zamyšlení, zda pohledy na umění i společnost, které se nám zdají samozřejmé a správné, nejsou zároveň ochuzené o podstatné aspekty, zda k nim neexistuje alternativa obohacující náš pohled na svět. Ars Homo Erotica se pokouší znovu a jinak „číst“ dějiny umění s ohledem na téma homosexuality, Płeć? Sprawdzam! zase s ohledem na perspektivu feministickou a genderovou. Obě přitom jsou (či byly) připraveny velmi pečlivě a v rámci doprovodného programu nabízejí (či nabídly) řadu zajímavých setkání, diskusí a projekcí.

 

Kompletní recenzi na výstavu Płeć? Sprawdzam! můžete najít v našem Zápisníku.

 

Videovýlet po výstavě Płeć? Sprawdzam!

Krátký pohled na Płeć? Sprawdzam!

Doprovodný program k výstavě Ars Homo Erotica

Snímky z přípravy výstavy Ars Homo Erotica

 

Michala Benešová

14. 06. 2010

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 984918 návštěv, dnes zatím 547 (6 online).