NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Zemřel literární kritik Ryszard Matuszewski

Ve čtvrtek 29. dubna zemřel polský literární historik, kritik a esejista Ryszard Matuszewski (nar. 1914). Již ve 30. letech debutoval Matuszewski (a to i jako básník) v časopise Kuźnia Młodych, po válce byl spojen s marxisticky orientovaným týdeníkem Kuźnica prosazujícím návrat k realistické a angažované tradici a chápání literatury jako svého druhu dokumentu epochy. Později spolupracoval s nástupcem Kuźnice, týdeníkem Nowa Kultura (na jehož stránkách vyšla v polovině 50. let slavná  - a kritická - Poéma pro dospělé Adama Ważyka, za jejíž otisknutí byl křesla šéfredaktora jinak socrealismus prosazujícího časopisu zbaven Paweł Hoffman). Sám Ryszard Matuszewski působil rovněž v Institutu literárních studií Polské akademie věd, o současnou literaturu pečoval i ve vydavatelství Czytelnik. Spoluzakládal Mezinárodní sdružení literárních kritiků, jehož se stal před několika lety čestným předsedou.

 

Mezi generacemi polských žáků a studentů byl nejznámější díky svým syntetickým pracem a řadě učebnic polské literatury (Literatura międzywojenna, 1953; Literatura współczesna: antologia i opracowanie, 1963; Literatura polska lat 1918-1939, 1. vyd. 1970; Literatura polska 1939-1991, 1992 aj.). Byl redaktorem a editorem mnoha výborů z děl předních polských spisovatelů (Julian Tuwim, Wybór poezji, 1965; Leopold Staff, Wiersze wybrane, 1973; Jarosław Iwaszkiewicz, Wybór opowiadań, 1975; Jan Lechoń, Poezje, 1979; Bolesław Leśmian, Wybór poezji, 1987 aj.), napsal monografii o básníkovi W. Broniewském (O poezji Władysława Broniewskiego, 1955) či několik vzpomínkových knih (např. Żółte dzioby, zielone lata, 1990).

 

Ryszard Matuszewski s oblibou tvrdíval, že literatura byla vždy pokrmem pro vyvolené. Vždy byla záležitostí do jisté míry minoritní, zato je však třeba vážit si pozorných čtenářů básní Miłosze či Szymborské (ostatně jeho oblíbených autorů) - snad na rozdíl od generace "bruLionu" a tzv. mladé poezie, kterou Matuszewski v posledních letech či dokonce desetiletích hodnotil značně kriticky. Své postoje z přelomu 40. a 50. později hodnotil kriticky, byť se sám v 50. letech snažil propagovat oficiálně spíše opomíjené autory typu Bolesława Leśmiana (do jisté míry dobový symbol "nebezpečného estetismu").

 

 

Czym jest, a raczej bywała, poezja w życiu narodu? (O świecie lepiej nie mówmy.) Można o tym przeczytać w wielu wzniosłych dziełach naszych historyków literatury, by wspomnieć tylko Ignacego Chrzanowskiego, Stanisława Pigonia czy Juliusza Kleinera. Nie wiem, czy da się w tej dziedzinie powiedzieć coś nowego. Chyba kpiąc z "kultu wieszczów", jak Gombrowicz w Ferdydurke. Ale i wtedy zrodzi się pytanie, czy - kpiąc - kult ten negujemy, czy - w istocie tylko przetwarzamy, doakcentowujemy; skoro, jak napisał kiedyś Czesław Miłosz, "na Mickiewicza, Słowackiego i Norwida, czytanych w bardzo młodym wieku, nie ma żadnego antidotum, to zostaje."

(Rozhovor s Halinou Barbarou Klein)

 

-mb-

29. 04. 2010

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 949187 návštěv, dnes zatím 512 (6 online).