NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Autoři v Gdyni

Vítězem letošního 34. ročníku filmového festivalu v Gdyni (Festiwal Polskich Filmów Fabularnych) se stal snímek Boryse Lankosze Rewers, jenž si z přímořského města odvezl hned 6 cen, mezi nimi samozřejmě hlavní cenu Zlaté lvy, dále pak na příklad cenu za hlavní ženskou roli pro Agatu Buzek, cenu za hudbu pro Włodzimierze Pawlika nebo cenu za kameru pro Marcina Koszałku.

 

Oproti loňskému velmi úspěšném průběhu festivalu, neočekávanému rozhodnutí poroty a ohromné bouři, která se kolem něj rozpoutala po zakončení přehlídky, se letošní Gdyně nesla na křídlech příznivých hodnocení jak samotného festivalu a promítaných filmů tak i závěrečného verdiktu poroty. Zdá se, jakoby nás loňský ročník měl připravit na nové nadechnutí polského filmového umění, jenž bylo letos (konečně) doceněno.

 

Polská kinematografie se od začátku 90. let potýká s uměleckými problémy, jež podle polských tvůrců vycházejí z náhlého nedostatku „zlých sil“, proti kterým je potřeba bojovat. Polští režiséři (umělci) se vždy politicky nebo – a to častěji – společensky angažovali. Autoři Polské filmové školy, tzv. Třetí polské kinematografie (přelom 60. a 70. let) i Kinematografie morálního neklidu se vyjadřovali ve svých dílech k tehdejší politické a společenské situaci, vraceli se do minulosti, jíž se snažili vysvětlit a přehodnotit, vytvářeli prostor pro obecnou diskusi, reagovali na problémy normálního člověka bloudícího v „nenormálním“ světě. Stačí si připomenout filmovou přestřelku mezi Wajdou, Munkem a Kutzem na téma národního hrdinství během druhé světové války, nebo zájem kinematografie konce 70. let o morální dilemata člověka na pozadí PLR. Po roce 1989 mnoho tvůrců odešlo do ústraní, protože se nedokázali zorientovat v nové, postkomunistické realitě, v realitě bez (viditelného) nepřítele. Polská kina tak zaplavila vlna romantických komedií a gangsterských filmů. Na posledních dvou festivalech se ale poprvé po dvaceti letech objevilo více dobrých filmů než těch špatných, filmy skutečných „Autorů“ převážily nad filmy pouhých režisérů (z loňských připomeňme alespoň snímky 33 sceny z życia Małgorzaty Szumowské, Rysa Michała Rosy, Cztery noce z Anną Jerzyho Skolimowského, Jeszcze nie wieczór Jacka Bławuta nebo 0_1_0 Piotra Łazarkiewicze). Autorská kinematografie si začala razit cestu. Loni musela místo ustoupit snímku Mała Moskwa (více o loňském ročníku zde), letos už ale obsadila všechny příčky žebříčku nejdůležitějších ocenění.

 

Na jejím vrcholu se umístil snímek natočený v obnoveném filmovém studiu Kadr – Rewers.

 

Bohaterka "Rewersu" (Agata Buzek, nagrodzona za najlepszą rolę), córka patriotycznej rodziny, redaktorka wielkiego wydawnictwa, podobnego do Czytelnika, jest uwikłana w zło podwójnym związkiem: oporu, a zarazem miłości. Jak wszyscy wokół prowadzi podwójną grę. I nawet gdy postawi wszystko na jedną szalę i przyciśnięta do muru stoczy bohaterski pojedynek, rozgrywka wcale się nie kończy. Tamtego ustroju, tamtej historii nie da się wypluć, udziału w niej nie da się zaprzeczyć. Może jesteśmy bękartami tamtego czasu? Może - jak bohaterka filmu - trzeba będzie postawić "diabłu ogarek"? Takie właśnie, przeklęte pytania stawia ten film. Choć z drugiej strony Lankosz i Bart nie dręczą nas tymi pytaniami, wciągają do zabawy w czarne kino, które jest zarazem romansem, horrorem i farsą. (Tadeusz Sobolewski)

 

K dalším oceněným filmům patří Wojna polsko-ruska Xaweryho Żuławského podle knihy Doroty Masłowské, Dom zły Wojciecha Smarzowského, speciální cenu poroty si odvezl snímek Las Piotra Dumały. Nesmíme ale zapomenout na jiné znamenité filmy, na které už se v rozhodnutí poroty nedostalo – Jestem twój Mariusze Grzegorzka, Wszystko, co kocham Jacka Borcucha, Zero Pawła Borowského a Moja krew Marcina Wrony. Většina z nich byla prvním nebo druhým filmem režiséra, samotnou cenu za debut si ale odnesl snímek Galerianki Katarzyny Rosłaniec.

 

Letošní ročník, hodnocený jako pozitivní tečka za oslavami 100. výročí začátku polské kinematografie, se tváří spíš jako dvojtečka. Dvojtečka otvírající cestu do budoucnosti. Příští, 35. ročník bude pravděpodobně pokračovat ve snaze, jak být jiný, lepší. Čekají nás dvě změny – za prvé by se měl uskutečnit už v květnu příštího roku, za druhé bude mít nového uměleckého ředitele. Kdo jím bude, to ještě nevíme. Naopak jaké budou jeho povinnosti, vědí všichni velmi dobře: získat zahraniční podporu, dostat festival z domácího, provinčního prostředí na mezinárodní úroveň, sjednotit požadavky a podmínky zařazování filmů do soutěží. Doufejme proto, že za letošní dvojtečkou se bude rozvíjet dlouhý příběh, na jehož konci se neobjeví velký otazník.

 

Autoři o filmu Rewers

O jednotlivých filmech na filmpolski.pl

Stránky festivalu  

-hm-

25. 09. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 949851 návštěv, dnes zatím 501 (3 online).