NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Švejk potřetí polsky

Jaroslav Hašek: Losy dobrego żołnierza Szwejka czasu wojny światowej

(přeložil Antoni Kroh, Znak, Kraków 2009)

 

V Polsku vyšel nový překlad Haškova Švejka – a budí řadu protikladných emocí. Hašek patří u našich severních sousedů vedle Hrabala a Kundery k nejznámějším a nejoblíbenějším českým spisovatelům. Je ale (nakonec podobně jako u nás) autorem jedné knihy – „Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války“. Zbytek jeho tvorby není příliš známý a nakonec i samotný zmíněný román a jeho hlavní hrdina často fungují spíše jako symbol češství, „švejkování“. Dobrý překlad samozřejmě interpretaci a čtení zásadně ovlivňuje a překlad nový otevírá diskusi o možnostech a podobách textu. U „Osudů“ řeší překladatel do polštiny především problém hovorového jazyka, typických promluv Švejka. Navíc – zatímco v Polsku najdeme spíše tradici gavendovou, odkazující k zemansko-sarmatskému kontextu, u nás je postava „lidového vypravěče“ zakořeněna hlouběji.

 

Již překlad názvu tři verze „Osudů“ odlišuje. První překlad z roku 1929, jehož autorem je Paweł Hulka-Laskowski, patří stále k populárním. „Przygody dobrego wojaka Szwejka podczas wojny światowej“ byly ve své době napadány za vulgaritu a řada autorských i redakčních úprav text uhladila a vyčistila. V 80. letech dokončil druhou variantu Józef Waczków. „Dole i niedole dzielnego żołnierza Szwejka podczas wojny światowej“ představují podle polských čtenářů a kritiků druhý extrém. Jsou příliš hovorové, expresivní a stylizované. Poslední překladatel – polský spisovatel, etnolog a etnograf, kulturolog, překladatel z češtiny a slovenštiny a švejkolog Antoni Kroh – se rozhodl být věrný především Švejkovi a jeho jazyku. I změnu titulu na „Losy dobrego żołnierza Szwejka czasu wojny światowej“ vysvětluje v podobném duchu: „Losy, nie przygody. Można sprawdzić w słowniku, ale i bez tego da się zauważyć, że głód, więzienia, wszy, pożary, cień szubienicy i masowe rzezie to nie przygody (...). Dobrego żołnierza nie wojaka - po czesku vojak to zwyczajnie żołnierz, po polsku to słowo ma odcień ironiczny, pobłażliwy, a więc niezgodny z ideą powieści. Czasu wojny światowej a nie na wojnie światowej - bo przecież fabuła powieści rozgrywa się na tyłach.“ (ksiazki.wp.pl) Diskuse na internetových stránkách se již rozběhly, doufejme, že se kritiky překladu ujmou i zkušení vědci. Důležité není hledat drobné chyby nebo jeden překlad vyzdvihnout a ostatní zatratit – všechny odráží zajímavé přístupy k textu a snahu přiblížit polskému čtenáři kanonické dílo české literatury jazykovými prostředky, jež nejlépe odpovídají originálu, ale také závislost na dobových požadavcích a výrazových možnostech. „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ řadí Poláci nejen mezi nejdůležitější díla české literatury, ale ocenili román i v mezinárodním měřítku. Třetí překlad vyšel totiž jako první kniha v jubilejní edici prestižního vydavatelství Znak u příležitosti 50. výročí jeho založení „50 książek na 50-lecie Znaku“. Následovat bude například „Matka Joanna od Aniołów“ Jarosława Iwaszkiewicze, „Bratři Karamazovi F. M. Dostojevského nebo „Flush“ Virginie Woolfové.

 

Vydavatelství Znak (Społeczny Instytut Wydawniczy Znak) založil Jacek Woźniakowski v roce 1959 a u jeho zrodu stál mj. Jerzy Turowicz nebo Hanna Malewska, šéfredaktoři listů Tygodnik Powszechny (zal. 1945) a Znak (zal. 1946). Od počátků spjato s katolickými a opozičními kruhy, první vydanou knihou byla „Droga krzyżowa“ kardinála Wyszyńského. Znak bojoval s cenzurou, teprve po roce 1989 může vést nezávislou ediční politiku. V 90. letech se rozšířilo spektrum titulů – kromě katolické literatury, historických, politologických a esejistických textů Znak vydává například sebraná díla Czesława Miłosze, zapojil se do mezinárodního projektu „Mýty“, ale v jeho nabídce najdeme knihy pro děti. Od roku 1992 je šéfredaktorem Jerzy Illg. Znak uděluje cenu Józefa Tischnera (Nagroda im. Księdza Józefa Tischnera) v oblasti filozofie, esejistiky, publicistiky a textů otvírajících dialog s církví.

 

Antoni Kroh (*1942) je spisovatel, etnolog a etnograf, kulturolog, překladatel z češtiny a slovenštiny a švejkolog, vydal soubor esejů „O Švejkovi a o nás“ (1992). Pracoval v Tatranském muzeu v Zakopaném a Oblastním muzeu v Nowém Sączi. Organizátor soutěží karpatského lidového umění a výstav mj. o kultuře Lemků a dalších menšin. Dlouholetý spolupracovník časopisu Polské lidové umění. Publikoval mimo jiné etnografickou studii „Současné lidové řezbářství polských Karpat“ (1979) nebo knihu „Obchod zbožím kulturním“ (1999), která pojednává o kultuře regionu Podhale, ale je zároveň autorovou vzpomínkou na dětství.

 

Ukázky z překladu

O knize na ksiazki.wp.pl

Vydavatelství Znak

Mariusz Szczygieł: Nieprzygody niewojaka Szwejka

Lucie Kněžourková

07. 09. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 880964 návštěv, dnes zatím 122 (1 online).