NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Trochu tísnivá nostalgie: Těšínské židovské hřbitovy

Chcete-li si udělat krátký výlet do Polska, navštívit polské knihkupectví nebo si zajít na svařené pivo a pirohy, tradiční polské speciality, bývá obvykle nejdostupnější destinací polský Těšín. Většina turistů sem však pravděpodobně nezavítá na místa spojená s historií židovského osídlení tohoto města. Historie těšínských Židů je přitom zajímavá a památky po nich dodnes provokují k otázkám. Vydáte-li se totiž do odlehlejších koutů města, dále za řeku Olši, zámek a centrální náměstí, narazíte na dva těšínské židovské hřbitovy. Okolní prostředí k procházkám rozhodně neláká (sídliště z jedné, novodobé podnikatelské baroko z druhé strany) – a o památky staletí trvajícího židovského osídlení se evidentně nikdo příliš nestará, přesto jsou hřbitovy jednou z mála památek, která tu po židovských obyvatelích zbyla, a dokládají tak zároveň jejich pohnutou historii.

 

Židé se po celý středověk usidlovali na území bohatého Slezska, v Těšíně však jejich stopy nejdeme až od počátku 16. století. Před polovinou 17. století založil nejstarší těšínský židovský rod Jakub Singer, jehož rodina přišla do Slezska z Ivančic u Brna. Jakub Singer zakoupil dům na rohu těšínského náměstí, který posléze fungoval také jako soukromá modlitebna, díky čemuž získal i mezi ostatními slezskými Židy výsadní postavení (tzv. Židovský dům stojí dodnes, na rohu náměstí a ulice Mennicza). Ještě před svou smrtí na přelomu roků 1650 a 1651 stihl Singer zakoupit pozemek pro první těšínský židovský hřbitov. Ten byl původně hřbitovem soukromým, za pohřby byly vybírány poplatky, byť ještě v polovině 18. století žilo v Těšíně v důsledku nejrůznějších oficiálních nařízení Židů poměrně málo (oficiálně hlášených méně než osmdesát). Mnozí z nich, většinou kromě prvorozených synů, museli území těšínského Slezska po dosažení dospělosti opustit. Privilegované postavení rodiny Singerů trvalo až do r. 1785, kdy postupně prodali jak hřbitov, tak tzv. Židovský dům. Většina z nich pak Těšín opustila. Nově se formující těšínská židovská obec si postupně zřídila novou, větší modlitebnu, v r. 1838 postavila vlastní synagogu (ta však nesměla mít věž ani vchod z hlavní ulice), na hřbitově byli pohřbíváni Židé ze širokého okolí. V r. 1812 žilo v Těšíně oficiálně 98 Židů, v r. 1837 již 327. V polovině 19. století již měli Židé své zastoupení i v těšínské městské radě, na počátku 20. století fungovala na území Těšína řada židovských spolků (mj. pohřební bratrstvo Chevra Kadiša, spolky ženské či sportovní) a počet Židů v Těšíně vzrostl na více než dva tisíce. Protože starý židovský hřbitov přestal svou velikostí stačit, byl v letech 1906–1907 postaven hřbitov nový. Velkou změnu přinesla až 1. světová válka – mnoho zdejších Židů následně odešlo do Českého Těšína, Rakouska či Německa, do Těšína se na oplátku přistěhovala řada chudších Židů z Haliče. Mezi válkami postupně narůstaly spory zejména mezi místními sionisty a ortodoxními kruhy, případně mezi skupinami, jež inklinovaly buď spíše k německé, nebo polské společnosti. S příchodem nacismu byly zavřeny těšínské židovské hřbitovy a 13. září 1939 vypálena tamější synagoga (ul. Bóźnicza). Většina těšínských Židů byla do r. 1943 vyvezena do ghett nebo pracovních táborů. Takřka všichni pak zahynuli v koncentračních táborech. Do polského Těšína se po válce vrátilo 44 Židů, většina jich však záhy emigrovala. O bývalé židovské památky se dnes oficiálně stará Kogregacja Wyznania Mojżeszowego v Bielsku-Białé, která se po r. 1989 snaží zajistit alespoň minimální údržbu a úklid obou těšínských židovských hřbitovů.

 

Když se však vydáte směrem k ulici Hażlaské, při níž se oba hřbitovy nacházejí, padne na vás zvláštní tíseň. Staré židovské hřbitovy, obrostlé břečťanem a hustě zaplněné kamennými náhrobky s vytesanými hebrejskými nápisy, mají bezpochyby zvláštní kouzlo, i když nezáří rekonstruovanou novotou. Pohled na rozpadající se bývalý pohřební dům na starém hřbitově a za poslední desítky let rozkradené náhrobky a pouhé torzo pohřebního domu na hřbitově novém však vypovídají mnohé o problematickém vztahu polské společnosti k židovské menšině, který se za posledních dvacet let jen pomalu napravuje. Křesťanské památky opodál jsou pečlivě udržované, o židovské už se nemá kdo starat…

 

Starý židovský hřbitov v Těšíně byl založen Jakubem Singerem v r. 1647 – ten však sám záhy zemřel a stal se tak prvním pohřbeným na novém hřbitově. Hřbitov se stal roku 1785 majetkem těšínské židovské obce, pohřbívalo se zde až do počátku 20. století, kdy byl opodál založen hřbitov nový. Dodnes se na starém hřbitově dochovalo více než 1500 náhrobků, poslední pohřeb se zde konal v r. 1928. Ve druhé polovině 19. století tu byl, částečně jako dar Emanuela A. Ziffera, rakouského železničního experta původem z Těšína, vybudován velký pohřební dům, jehož součástí bývaly i stáje a byt pro hlídače hřbitova. Na začátku 2. světové války byly oba hřbitovy zavřeny, zkonfiskovány a v r. 1943 bylo rozhodnuto o jejich přeměně na parky. K realizaci plánu naštěstí nedošlo, ve složité situaci židovských společenství v poválečném Polsku se je však už nepodařilo obnovit ani uvést do stavu, který by odpovídal jejich kulturní hodnotě. Zejména na novém hřbitově byla většina náhrobků rozkradena či poškozena. Než byl pohřební dům v r. 1999 zrekonstruován, zůstalo z něj pouhé torzo, dnes častý cíl mládeže z vedlejšího sídliště. Pohřební dům na starém hřbitově byl rekonstruován v 70. letech minulého století, pak krátce sloužil jako sklad, momentálně je však spíše smutným dokladem současného stavu mnohých židovských památek ve Slezsku.

 

Výlet na těšínské hřbitovy si přesto určitě udělejte. Starý hřbitov byl postaven tradičně ve svahu (jeho část byla vystavěna na území bývalého kamenolomu), díky čemuž nabízí řadu krásných zákoutí. Náhrobky různého stáří, ať už v podobě tradičních kamenných stél, vzácnějších tumb nebo novějších obelisků typických pro asimilované Židy, jsou stále ještě pěkným příkladem židovské hřbitovní architektury, byť se na nich podepsal zub času, místní slaná půda i nedostatek finančních prostředků a ochoty židovské hřbitovy zachraňovat. Z nového hřbitova příliš nezůstalo – výmluvný je i fakt, že jeho rekonstrukci na konci 90. let umožnily finanční prostředky věnované Edwardem J. Phillipsem, Židem z amerického Minneapolis, a Tadeuszem J. Dordou, těšínským evangelíkem, dnes žijícím v Kalifornii.

 

Fotografie starého i nového židovského hřbitova v Těšíně s doprovodným komentářem najdete v naší Fotogalerii: Starý židovský hřbitov, Nový židovský hřbitov

 

Patrně nejpodrobnější informace o historii Židů na Těšínsku najdete v práci Żydowskie zabytki Cieszyna i Czeskiego Cieszyna (red. Janusz Spyra, 1999). Základní informace jsou dostupné rovněž na oficiálních stránkách města Cieszyn

Na nich najdete také přehled židovských památek Těšína

 

Michala Benešová 

23. 06. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 983067 návštěv, dnes zatím 77 (2 online).