NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Vratislavští škorpioni

Marek Krajewski: Smrt v Breslau

(překlad Michal Przybylski, MOBA 2009)

 

Jako jsou Stefan Chwin či Paweł Huelle spjati s Gdaňskem nebo Piotr Szewc s městem Zamość, tak je Marek Krajewski spojen s prostředím slezské Vratislavi, města s neobyčejně barvitou historií, ještě před nedávnem polskou jen z menší části. Fenomén „vratislavské retro-detektivky“, jehož je průkopníkem, oslovuje již řadu let široké vrstvy polských čtenářů. A konečně se (po několika překladech do slovenštiny) dostává i ke čtenářům českým. Ti zůstanou namnoze ochuzeni o pečlivou autorovu hru s dobovými reáliemi, kterou je pro cizince obtížné docenit, a pečlivé geografické rozplánování příběhu do míst, která bylo lze v předválečné Vratislavi skutečně najít, jim patrně bude četbu spíše komplikovat než obohacovat. I tak však Krajewského texty nabízejí poutavý příběh, splňující všechna kritéria dobrého detektivního příběhu, nadto – na rozdíl například od detektivek Joanny Chmielewské (česky známe jejího Zajíce v pytli – doplněný oříšky pro intelektuálněji zaměřené fajnšmekry, jakým je například umně zkonstruovaný, o fakta se opírající, a přitom plastický obraz části polské historie – ve městě, které bylo podle tradice založeno českým knížetem Vratislavem, pak se stalo sídelním městem slezských Piastovců, prožilo si nadvládu českou i pruskou, dlouho bylo městem německým, aby nakonec přijalo desítky tisíc polských obyvatel z východních Kresů, o kteréžto území Polsko po 2. světové válce přišlo.

 

Smrt v Breslau (Śmierć w Breslau, polsky 1999) je úvodní částí série příběhů o vratislavském detektivu Eberhardu Mockovi. Po ní následovala další pokračování, časově navazující na děj Smrti v Breslau, ale také jej předcházející (Koniec świata w Breslau, 2003; Widma w mieście Breslau, 2005; Festung Breslau, 2006; Dżuma w Breslau, 2007; Głowa Minotaura, 2009). Ne nadarmo zaujal na obálce prvního polského vydání Smrti v Breslau obří škorpion. Exposé příběhu nás zavádí do Drážďan počátku 50. let, kde jsou do pokoje Herberta Anwalda, pacienta tamější psychiatrické léčebny, vpuštěni čtyři škorpioni. Rychle se však děj přenáší do předválečné Vratislavi, kde je komisař Mock povolán k vyšetřování vraždy ve vlakovém salonu. Tam byla nalezena těla mladičké baronky Marietty von der Malten, její guvernantky a vlakvedoucího. Příčina smrti – bodnutí škorpiona. Krví napsaný vzkaz v tajemném orientálním jazyce přivádí komisaře Mocka a jeho asistenta Anwalda na stopu celé řady rázovitých vratislavských postav (nutno dodat, že barvitě načrtnutých). Setkáme se se záhadnými proroctvími, mizejícími Turky, tajemnými sektami, zednáři i pomstou nezapomenutou po dlouhá staletí. Policista Herbert Anwald nakonec sehraje v příběhu mnohem podstatnější roli, než v jakou doufal…

 

Krajewského příběh sází na umně sestavenou kriminální zápletku, kterou tu často nezávisle na sobě rozplétají dva detektivové, na důsledně budovanou atmosféru napětí, a ještě spíše hrozivého tajemství, na zasazení příběhu do atraktivního časoprostoru již neexistují německé Vratislavi, pro Poláky stále zahalené rouškou lehce exotického tajemství, i na zálibu v maličkostech, detailech a nuancích, barvitých a velmi důkladných popisech, nepostradatelných v řetězci odhalení vedoucích k vystopování viníka vražd. Zasazení do historických reálií (v tomto případě, jde-li o 30. léta, komplikované nástupem nacismu a všehoschopných příslušníků Gestapa, kdy je třeba pečlivě balancovat mezi světem německým a polským, případně židovským) u Krajewského bezesporu oživuje sám žánr detektivky, v případě Smrti v Breslau volí autor pro ústřední příběh navíc časově i prostorově vzdálený rámec, jenž zápletku dynamizuje. Dědictvím americké černé krimi jako by byla hlavní postava lehce excentrického detektiva Mocka, pramálo sympatická. Ambivalentní, podobně jako většina vedlejších figur. I tím se snaží Krajewski oživit jinak poměrně tradiční detektivní schéma (natolik totiž Krajewski žánru detektivky neutíká). Mock nereprezentuje dobro čelící jednoznačně definovanému zlu, naopak, mnohé zdánlivě pevně dané hranice jsou tu rozostřeny – Eberhard Mock je vulgární, oplzlý, rád navštěvuje nevěstince, nevadí mu černé svědomí ani použití násilí. Přesto je oddán spravedlnosti a přijde-li na to, stíhá zlo nemilosrdně, byť za cenu (rozhodně nejen vlastních) obětí. Příběhu nechybí černý humor ani pro kriminální příběhy méně tradiční erotické podbarvení líčených událostí. Smrt v Breslau rozhodně není postmoderní intelektuální (či ironickou) hrou s klišé detektivního žánru, naplňuje ale tradiční žánrová schémata živými motivy a postupy, které řadí Marka Krajewského k vrcholu polského „kriminału“.

 

Oficiální webové stránky Marka Krajewského

Stránky nakladatelství W.A.B. věnované M. Krajewskému

 

Michala Benešová

15. 06. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 880667 návštěv, dnes zatím 112 (1 online).