NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Po dvaceti letech od červnových voleb

Polsko v těchto dnech slaví 20. výročí prvních voleb, které znamenaly alespoň částečně svobodnou volbu vybrat si mezi kandidáty vládnoucích komunistů a zástupců opozice. V rámci brzce jarních jednání u Kulatého stolu v roce 1989 sice vládnoucí Polská sjednocená dělnická strana (PSDS) nejprve prosazovala společnou kandidátku s určitým procentem zástupců opozice, konečná dohoda však jednak ustavovala vznik Senátu, jednak zaručovala, že 35 % míst v Sejmu a všech 100 % míst v nově zřízeném Senátu bude obsazeno na základě svobodných voleb. Zbylých 65 % míst v Sejmu mělo vzejít z kandidátek vládní koalice. Datum voleb bylo stanoveno na 4. června 1989.

 

Přestože opoziční Solidarita nepovažovala tyto volby za skutečně svobodné, hodlala využít příležitosti. V té době vzniká např. deník Gazeta Wyborcza, původně pod hlavičkou a s logem Solidarity (vznik GW byl dohodnut rovněž u Kulatého stolu), v televizním vysílání se objevuje první Studio Solidarita... V rámci předvolební kampaně se po celém Polsku objevovaly plakáty "Wałęsowy družiny" (Wałęsa se osobně fotil se všemi kandidáty Občanského výboru, který vznikl při Solidaritě v prosinci 1988 a v jehož čele stáli Bronisław Geremek a Tadeusz Mazowiecki), opozici podporoval dokonce plakát s Gary Cooperem ze slavného westernu V pravé poledne. Šerif na něm měl připnutý odznak Solidarity.

 

Předvolební průzkumy, které měli k dispozici vedoucí vládní představitelé, naznačovaly 40% podporu kandidátů Občanského výboru, 15% pak pro vládní koalici. Ve volbách 4. června získala opozice v prvním kole 160 míst v Sejmu ze 161 volných, o nichž se svobodně hlasovalo, v Senátu to pak bylo 92 křesel ze sta. PSDS uznala porážku. Ve druhém kole 18. června, kde se bojovalo o zbylá místa, pak Solidarita svůj úspěch potvrdila. V konečném výsledku tak získala v Sejmu a Senátu 260 míst z celkových 560. Byť volební účast byla 62 % a statistici tak hlásali, že reálná podpora Solidarity ve společnosti dosahuje pouhých 40 %, znamenaly červnové volby faktické vítězství demokratické opozice nad vládnoucími komunisty. Ti hráli ještě o zvolení generála Jaruzelského prezidentem, jehož úřad měl být nově zřízen rovněž podle dohody Kulatého stolu. Solidarita záhy na stránkách Gazety Wyborczy deklarovala, že bude-li Jaruzelski zvolen, opozice má zájem o post premiéra... Polsko tak vstoupilo do období společenské transformace a datum 4. června dnes slaví jako počátek směřování společnosti k demokratickým zásadám. Brzy se stal prvním nekomunistickým prezidentem Tadeusz Mazowiecki a v říjnu 1991 následovaly první skutečně svobodné volby.

 

Program polských oslav je bohatý, nese se však ve znamení vzájemných vnitřních rozporů, zejména mezi táborem premiéra Donalda Tuska a prezidenta Lecha Kaczyńského. Právě na přání Tuska byla oficiální část oslav přesunuta z Gdaňsku do Krakova, kde se už včera ve Wieliczce sešli představitelé států Visegrádské čtyřky. Dnes vystoupí v Krakově mj. Václav Havel, který už včera převzal ve Vratislavi cenu Jana Nowaka-Jezioranského za obranu lidských práv a za zásluhy v boji za svobodu a demokracii. Ve Varšavě probíhají oslavy pod heslem "Wyłącz System" - již včera byla v sídle Sejmu otevřena výstava Polska droga do wolności (Polská cesta ke svobodě), doprovázela ji stejnojmenná konference věnovaná změnám, jež vyvolaly události roku 1989 (více zde). Dnes slaví Varšava na Krakovském předměstí, kde probíhá řada happeningů, výstav, koncertů a setkání. Chybět nebude ani promítání filmu V pravé poledne, který se stal nechtěně jedním ze symbolů červnových voleb v roce 1989. Část oslav probíhá rovněž v Gdaňsku, kde je organizuje Evropské centrum Solidarity. Dvoudenní konference s názvem Solidarność i upadek komunizmu (Solidarita a pád komunismu) se tam zúčastní i Václav Havel. Evropské centrum Solidarity zve také do Berlína, kde byla otevřena výstava Solidarność. Pokojowa rewolucja (Solidarita. Pokojná revoluce) mapující cestu Polska a dalších států střední a východní Evropy od roku 1945 k roku 1989 i důsledky pádu komunismu až po vstup Polska do Evropské unie.

 

U příležitosti 20. výročí červnových voleb vychází také dvě fotografické publikace. Kniha 20 lat wolności (20 let svobody) přináší snímky Polské tiskové agentury mapující ve čtyřech kapitolách (Przebudzenie; My, naród; Nowa Europa; We własnym domu) zrod polského nesouhlasu s komunistickým režimem, události roku 1989, demokratické změny ve státech bývalého komunistického bloku a význačné přelomy následujících dvaceti let. Část snímků najdete na portálu PAP věnovaném nedávné historii Polska. Druhá publikace, Upadek Peerelu. 1986-1989 (Konec PLR. 1986-1989), vydaná varšavským centrem Karta, přináší řadu fotografií zachycujících politickou i společenskou realitu Polska konce 80. let. Snímky z demonstrací, stávek či jednání opozice s vládou doprovázejí fotografie z návštěvy Jana Pavla II. v Polsku nebo z kampaně před červnovými volbami. Kniha obsahuje i řadu doprovodných textů, mj. Lecha Wałęsy, Jacka Kuroně, Bronisława Geremka nebo Wojciecha Jaruzelského a Mieczysława Rakowského. Vše doplňují dobové komentáře obyvatel PLR pocházející z dopisů zasílaných do novin nebo z "knih přání a stížností" socialistických obchodů.

 

Ústav národní paměti pak spustil edukační portál věnovaný událostem roku 1989 v zemích střední a východní Evropy www.rok1989.pl. Portál, zatím dostupný v polské a anglické verzi, přináší jak řadu faktografických údajů, tak fotografické snímky, filmové nahrávky a kopie některých dokumentů z archivu Ústavu.

 

Michala Benešová

04. 06. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 981039 návštěv, dnes zatím 425 (7 online).